Jižní Korea v politické krizi: Stanné právo a jeho zrušení během šesti hodin

Jižní Korea zažila bezprecedentní politickou bouři. Prezident Yoon Suk Yeol vyhlásil stanné právo, aby jej po pouhých šesti hodinách pod tlakem veřejnosti, parlamentu a mezinárodního společenství odvolal. Tato událost hluboce otřásla důvěrou v jeho vedení a zároveň oživila bolestné vzpomínky na autoritářskou minulost země. 

Vyhlášení stanného práva prezident oznámil v úterý večer v přímém televizním přenosu. Jako důvod uvedl údajné „proti-státní aktivity“ opozice, zejména Demokratické strany, která ovládá parlament a dlouhodobě blokuje prezidentovy návrhy. Stanné právo by omezilo protesty, politické aktivity i svobodu projevu. Tento krok však vyvolal okamžité protesty v ulicích Soulu, kde tisíce lidí požadovaly prezidentovu rezignaci. Transparenty s hesly jako „Stop diktatuře!“ a „Odstup, Yoone!“ zaplnily hlavní náměstí. 

Situace eskalovala natolik, že parlament svolal mimořádné zasedání. Zákonodárci, včetně členů prezidentovy vlastní strany, jednomyslně hlasovali proti stannému právu. Tento tlak donutil prezidenta v brzkých ranních hodinách příkaz odvolat. Přesto tím krize zdaleka neskončila. 

Opoziční zákonodárci využili situace a zahájili proces prezidentova odvolání. Yoona obvinili ze zneužití moci a pokusu o potlačení demokracie. Více než milion občanů podepsalo petici požadující jeho odstranění z úřadu. Pokud parlament impeachment schválí dvoutřetinovou většinou, případ bude předán Ústavnímu soudu. Ten však čelí problémům – kvůli nedostatku soudců může celý proces trvat měsíce. 

Zatímco se parlament zabývá impeachmentem, ulice Soulu zůstávají plné protestujících. Odbory, včetně zaměstnanců velkých korporací jako Hyundai, zvažují rozsáhlé stávky. Krize se rozšířila i do ekonomické sféry – akcie firem jako Samsung a LG zaznamenaly výrazné propady.

Návrat autoritářství? 

Kritici prezidenta upozorňují, že jeho krok oživil obavy z návratu autoritářství, které Jižní Korea překonala teprve v 80. letech. Poslední vyhlášení stanného práva se odehrálo v roce 1980 během povstání v Kwangdžu, kdy vláda brutálně potlačila prodemokratické demonstrace. Pro mnoho Jihokorejců je tedy jakákoliv zmínka o stanném právu citlivým tématem. 

Prezidentův pokus zavést stanné právo nejenže poškodil jeho reputaci doma, ale také oslabil jeho postavení na mezinárodní scéně. Spojené státy a další spojenci vyjádřili hluboké znepokojení. Ačkoli ocenili jeho rychlé odvolání příkazu, zůstávají obavy, zda Yoonova administrativa dokáže udržet zemi na cestě demokracie. 

Jižní Korea nyní čelí kritickému období. Pokud bude impeachment schválen, země bude muset do 60 dnů uspořádat nové prezidentské volby. Taková situace by přinesla týdny právní nejistoty a politické paralýzy. Přesto krize odhalila hlubší problém – hlubokou polarizaci jihokorejské společnosti. Kritici obviňují opozici z blokování vlády, zatímco prezidenta viní z autokratických tendencí. V tomto napětí se Jižní Korea snaží zachovat svou těžce vybojovanou demokracii a zároveň se vypořádat s geopolitickými výzvami, jako je rostoucí vliv Číny a hrozby ze strany Severní Koreje. 

Tato dramatická událost ukazuje, že i zavedené demokracie mohou být zranitelné v časech politické krize. Jižní Korea, kdysi považovaná za příklad úspěšné demokratizace, se nyní ocitá na křižovatce. Výsledek této situace rozhodne nejen o budoucnosti prezidenta Yoona, ale také o dalším směřování celé země. Jižní Korea musí ukázat, že její demokratické instituce jsou dostatečně silné, aby odolaly i těm nejtěžším zkouškám.